Holandský ruletový systém je výherní systém s negativní progresí, který se podobá ruletovým systémům Labouchere, Martingale a Tier et Tout. Rozdíl mezi těmito metodami spočívá v tom, že holandský systém je méně agresivní.
Hlavní myšlenka spočívá v rozdělení spinů na skupiny po třech točeních. To znamená, že výška sázky se namísto jednoho spinu mění každé tři spiny. Díky tomu je hra s Holandským ruletovým systémem docela klidná a prostá velkých výkyvů.
Progrese Holandského ruletového systému činí 1 – 3 – 5 – 7 – 9 – 11 – 13 – 15 – 17… ke zvýšení sázek přitom dochází teprve v případě, že jste tři spiny za sebou nevyhráli. To znamená, že po sázce jednoho žetonu dochází k navýšení sázky na tři žetony ve chvíli, kdy jste utržili tři prohry v řadě – a tedy v pořadí 4. spinu.
Vždy, jakmile se vám podaří vyhrát, vracíte se na začátek tohoto systému (a proto začínáte sázkou jednoho žetonu).
Holandský ruletový systém je už z podstaty věci nutný používat na sázky, kde jsou jenom dvě možnosti – to znamená na červený/černý, sudý/lichý, nízký/vysoký. Podobně jako při sázení podle výherního systému Martingale je potom třeba ctít jednu jedinou možnost (sázku – například na červenou bravu) a na tu sázet opakovaně.
Holandský ruletový systém – závěrečné shrnutí
Hlavní výhodou Holandského ruletového systému je, že není tak agresivní jako další ruletové systémy. To znamená, že po několika prohrách nemusíme riskovat obrovské částky, ale dále se nacházíme v přijatelných hodnotách.
Výhodou většiny negativních progresí je, že po několika ztrátových spinech musíme sázet více a více. Tuto nevýhodu Holandský ruletový systém sice citelně potlačuje, ale i přesto tu stále je.
Další nevýhodou holandského ruletového systému je skutečnost, že se nejedná o přesně vyvážený systém. To znamená, že případné ztráty nedoženete první výhrou, ale až v případě několika po sobě jdoucích výher. To není nutně špatně – jak dobře víte, vytočená čísla se v průběhu času vyrovnávají – někteří hráči to ale za nevýhodu považují.
