Ne jako při ostatních kasínových hrách, blackjack je unikátní ve výhodě kasína, protože rozhodnutí záleží na hráči. Hráč si může vybrat mezi přijmutím další karty, stáním neboli další kartu nebrat, doublem ( zdojnásobením své sázky a poté přijmutí pouze jedné další karty), splitem ( rozdělením karet), přijmutím pojistky a v některých kasínech, v závislosti na „jeho ruce“, vzdát se půlky své sázky. Kompletně sebezničující hráč může vlastně hrát se 100% nevýhodou, tj. když bude stále brát další karty až překročí 21 resp. bude busted.
Blackjack je také unikátní v další věci. Je to hra, ve které se kontinualně mění šance( odds) na výhru. Je to proto, že ne jako v jiných kasínových hrách, blackjack není hra, která se řídí „pravidlem nezávislého pokusu“.
Příklad tohoto pravidla:
Šance na hození 7 se dvoumi kostkami je 1 ze 6 z 36 možných kombinací. Je zde 6 možnách kombinací, které budou končit součtem 7. Pokud je čísla 7 dosáhnuto třikrát po sobě, tak i sedmý pokus má pravděpodobnost 1 ze 6. Je to proto, že předchozí hod nemá vliv na hod další, neboli jak říkají gambleři „kostky nemají paměť“. Toto pravidlo je stejné v ruletě, hracích automatech nebo kenu.
Přesto mnoho gamblerů nechápe toto pravidlo a hraje jakoby neexistovalo. Například jedna starší žena hrálo hrací automat dvě hodiny bez trefení jackpotu. Poté si vzala pauzu a poprosila obsluhu o rezervaci tohoto stoje, protože podle ní je stroj „povinnen“ jackpot později vyplatit. Ale v podstatě šance na trefení velké výhry je úplně stejná jako před dvouma hodinama, kdy žena začala svoji „gambling session“. Je ale nemožné ji o tom přesvědčit a tento postup u hracích automatů je rozšířen po celé Nevadě.
Nejvíce zarážející a fascinující špatná představa o tomto pravidlu je v Evropě, především ve Francii a Monte Carlu. V každém dni je šance vidět hráče u rulety nebo baccaratu jak si zaznamenávají každé padlé číslo na ruletě nebo výherní karty. I někteří přihlížející toto činí a potom, když si myslí že je hra k tomu uspůsobena, do ní vstoupí.
Mnohem více sofistikovaní hráči hráli jakoby pravidlo nezávislého pokusu neexistovalo. Známí hráči jako Harold Smith, Jr. a později Nicholas „Nick the Greek“ Dandolas byli přesvědčeni, že kostky nebo karty mají „horkou“ nebo „studenou“ serii ovládanou nějakou mystickou silou. Nicholas testoval kostky nejdříve malými sázkami aby zjistil, jak kostky padají a poté pokračoval v hraní s vyššími sázkami. Serie se samozřejmě vyskutují, ale nemůžou být předvídatelné a nic němění na dané pravděpodobnosti. Mnoho gamblerů se ale stále nechce podřídit tomuto faktu.
Proč není blackjack součástí tohoto pravidla? Je to proto, že když je odehrána jedna hra, tak další je závislá na kartách které už byly použity. Vlastně i v průběhu první hry můžou mít karty vliv na změnu strategie.
Uvěďme příklad:
Předpokládejme extrémní příklad, kdy 3 hráči hrají blackjack s jedním balíčkem karet. Karty jsou zamíchány a dealer a hráči dostanou blackjack, který se skládá z esa a karty o hodnotě 10. V druhém kole mají hráči šanci na blackjack nulovou, protože všechny 4 esa byly použity. Výhoda hráčů je očividně zmenšena, protože kasíno platí 3 ku 2 v případě blackjacku hráče a ten už nemůže nikomu přijít. V tomto případě je obsah balíčku o 52 kartách proti hráči. Jsou samozřejmě i případy kdy jdou karty ve prospěch hráče. V podstatě když je vetšina desítkových karet ( kluk, dáma, král, 10) a es odehrána, balíček favorizuje kasíno. Když je pryč hodně malých karet v porovnání k esu nebo desítkovým kartám, je favorizován gambler.
Hráč může tuto znalost použít jako svoji výhodu. Když je balíček pro něho příznivý, tak může zvýšit svoje sázky a měnit svoji hru na faktu, že je v balíčku hodně es a „desítek“. Pokud jdou karty proti němu tak naopak sníží svoje sázky a nebude se poušteť do nějakých velkých rizik. Čistý výsledek pak může být 1-1,5 % výhody hráče nad kasínem.
