Všichni jsme někdy snili o tom, jaké by to bylo, kdybychom byli bohatí. A to je hlavní důvod, proč si kupujeme stírací losy a vůbec proč sázíme na loterii, když šance na výhru jsou žalostně nízké. Ptáte se, jaké tyto šance jsou a co byste pro svoji finanční nezávislost mohli jiného udělat? V tomto článku najdete odpověď.
Lidský mozek dokáže být naprosto racionální. Jenže někdy jedná dost iracionálně. Psychologové tuto skutečnost nazývají poznávací zaujatostí. Pokud o poznávací zaujatosti víte, můžete zlepšit svá rozhodnutí a v případě hazardních her vydělávat peníze, nebo alespoň přestat s jejich vyhazováním.
Co je optimistické zkreslení?
Optimistické zkreslení (taktéž známé jako optimistická zaujatost) je tendence myslet si, že negativními událostmi v našem životě jsme ve srovnání s ostatními událostmi ohrožováni méně. Pokud jsme kupříkladu skupinou vrstevníků, optimistické zkreslení nám to obvykle vykládá jakožto „já-ne“, kvůli čemuž vypadají šance na to, že budeme zasaženi nešťastnou náhodou, velmi vzdáleně.
Velmi zajímavé je, že optimistická zaujatost funguje i obráceně, tedy v případě pozitivních událostí. Když přijde na nějakou skvělou událost, náš mozek začne přehánět šance na to, že se tato skvělá událost stane, což je hlavní důvod, proč loterijní hráči týden po týdnu kupují losy.
Klasickým příkladem optimistické zaujatosti je třeba to, když kuřáci věří, že jsou k rakovině plic a dalším z kouření vycházejícím nemocem náchylní méně, než všichni ostatní. Nebo například obchodníci, kteří podléhají obvyklému klamu, že se svým výrobkem na trhu nemohou pohořet.
Když vyhraju v loterii…
Behaviorální studie dokázaly, že lidský mozek neumí pracovat s velmi malými šancemi.
Lidé si kupříkladu uvědomují, že je velmi nepravděpodobné uklouznout ve sprše a zabít se, ale už nevědí, jak moc nepravděpodobné to je. Je to více nebo méně nepravděpodobné, jako že zahyneme během teroristického útoku v letadle? A co takhle náhodná smrt na otravu alkoholem?
Abychom naši iracionalitu rozhodování (co se týče událostí s velmi malými šancemi) pochopili, vítěz Nobelovy ceny Kahneman provedl experiment s nákupem pojištění. Skupina Američanů dostala na výběr mezi pojištěním proti své smrti při teroristickém útoku na cestě do Evropy a pojištěním, které by pro stejnou cestu pokrývalo jakoukoliv smrt. I přestože „smrt všeho druhu“ zahrnuje „smrt při teroristickém útoku“, byli lidé ochotni zaplatit více právě za první druh pojištění.
Když přijde na výhru jackpotu, šance jsou asi jen 1 ku 14 milionům. John Haigh ve své knize „Taking Chances“ porovnává vzdálenost šancí na jackpot a šancí na vaši smrt.
„Pokud jste v produktivním/středním věku a v dobrém zdravotním stavu, vaše šance na úmrtí v příštím roce může být 1 ku 1000. To znamená, že vaše šance na úmrtí v příští hodině je asi 1 ku 9 milionům… Pokud jsou výherní čísla tažená v 8:05 večer a vy si tiket koupíte před 7:20 večer, je mnohem pravděpodobnější, že před tažením dalších výherních čísel zemřete (promiňte)“.
Jinými slovy řečeno, pokud za nákup loterijních tiketů utratíte každý týden 20 000 korun nákupem 20korunových tiketů, v průměru byste se měli dočkat výhry 1 jackpotu jednou za 270 let.
Když jsou naše šance tak mizivé, proč neustále nakupujeme loterijní losy? Stručná odpověď je, že náš mozek blokuje méně zajímavé, ale více pravděpodobné výsledky a my vám popíšeme, jak to dělá.
Nenechte se zmást náhodností
Vzhledem k tomu, že náš mozek není vybavený na hodnocení malých šancí (pravděpodobností), namísto toho se spoléhá, že výsledek je možný – tento jev je známý také jako zaujatost dostupností.
Pokud se jedná o loterie, vítězové jsou obvykle medializováni. To může mít dlouhotrvající dopad. Můžete si kupříkladu říkat: „Když se to podařilo jemu, proč by se to nemohlo podařit mě?“, což vás přivádí na myšlenku, že výhry jsou možné a to i přestože jsou opravdu vzácné.
Poté co spadlo Světové obchodní centrum, je velmi jednoduché představit si teroristický útok, během něhož by mohlo být zabito hodně lidí. Nezáleží na tom, že pravděpodobnost takového teroristického útoku je mnohem menší, než že zemřete při pádu ve sprše (1 ku 810 000). Ve sprše lidé umírají asi 31× častěji jak při teroristickém útoku na palubě letadla (1 ku 25 milionům). Jenže lidé jsou terorismem posedlí více, než sprchováním.
Přežití matematicky nejschopnějšího
Stále přemýšlíte nad tím, proč jsou loterie tak úspěšné a to i přestože se jedná o hazardní strategii s velmi zápornou očekávanou hodnotou? Kromě základního důvodu, tedy že naděje umírá jako poslední, je tu ještě jedna zaujatost, která toto chování lidí posiluje.
Čisté psychologické odměny jako je například „těsně vedle“ (tj. neúspěchy, které se jen těsně nestaly úspěchy) jsou vnímány jako znamení, které zvyšují šance na výhru. Tyto informace však ve skutečnosti nemají na pravděpodobnost úspěchu vůbec žádný vliv.
Ačkoliv se chceme považovat za racionální bytosti, i chytří lidé propadají různým zaujatostem a téměř nikdy si nemohou být jistí, kdy na ně zaujatost zase zaútočí. A aby situace byla ještě komplikovanější, jedna a tatáž osoba může ve stejné situaci ale při jiných příležitostech prožívat docela jinou zaujatost.
Investovat peníze do loterií v naději, že vyhrajete, je pouze jednou z možností, do níž můžete investovat svůj čas a peníze. Další možností je vytvoření strategie s pozitivní očekávanou hodnotou a důkladně tuto strategii aplikovat. Statistiky naznačují, že na tom budete lépe.
Klíčovým prvkem každé ziskové činnosti je očekávaná hodnota (v angličtině expected value – EV). Očekávaná hodnota nám říká, kolik vyhraných peněz můžeme v průměru očekávat, a jako taková je pro každého hazardního hráče, sportovního sázkaře a investora nesmírně důležitá. Chcete-li se dozvědět více, přečtěte si o očekávané hodnotě více (třeba zde).
Už víte, jak očekávanou hodnotu spočítat? Pokud ano, jste připraveni na další krok při vytváření vaší vlastní sázkové strategie.
